Napsat článek o sobě samém není nic lehkého. Nevím kde začít ani jakým stylem psát. Bude to vůbec někoho zajímat, když nejsem fotograf, který fotí celebrity a neplní stránky bulvárních časopisů? Možná se někdo najde, tak to prostě napíšu.

Jak to začalo?

Docela dobře. Roku 1984 se v Českých Budějovicích narodil hnědooký chlapec kterému rodiče dali jméno Lukáš, to jsem já 🙂 Po otci, zapáleném amatérském fotografovi, vybaveném temnou komorou a několika fotoaparáty, jsem nejspíš podědil nějaké vlastnosti, díky kterým mě fotografování začalo zajímat. Ve třinácti letech jsem dostal svoji první zrcadlovku, kinofilmovou Prakticu made in DDR a začal se učit, co je clona, čas a citlivost filmu. Potom následoval první digitál, druhý digitál a učení Photoshopu a digitální grafiky. Vše jako samouk z knížek a internetu. Nikdy jsem nebyl na žádném fotografickém kurzu…Ale protože jsem hodně kreativní člověk a hodně nerozhodný, ta cesta k opravdovému focení byla docela dlouhá.

Vždy jsem miloval hudbu,

ale nikdy mi nestačilo ji jen poslouchat. Chtěl jsem dělat svou. A tak jsem začal. Fotografie byla přeřazena na druhou kolej. Když to shrnu, hudbě jsem se věnoval asi 10 let a během té doby jsem občas něco vyfotil. Pokud by někoho moje hudba zajímala, doporučuji navštívit stránku mého projektu http://www.dyron-music.com

Zpět k fotografování.

Návrat k focení přišel před dvěma lety. Nový fotoaparát, nové styly a hlavně jiné město. Ano Praha mě inspirovala k tomu, abych zase začal fotit. Vždy jsem chtěl fotografovat hlavně lidi a Praha je plná lidí, někdy doslova přeplněná. Takže jsem sestavil svoje tehdy skromné portfolio z fotografií, které jsem měl a čekal, jestli někoho zaujme… Zaujalo a mohlo se tedy zlepšovat a rozšiřovat o další modely a žánry. Stále se učím a snažím se svou tvorbu posouvat dál a dělat lepší fotky. Můj styl je někde na pomezí komerční a umělecké fotografie, obojí mám rád a myslím že se to v mých snímcích odráží.

20171118-11-38-22.jpg

Doufám, že jsem teď u břehů fotografie zakotvil na delší dobu a že svou loď budu stále vylepšovat a že mě nečekají velké vlny, nebo bouře. Snad se nepotopím, držte mi palce.

A na závěr mě napadá jedno moudro, které je teď hodně populární na facebooku: “Tak to byl můj příběh a jaký je ten váš?” 😀 No klidně mi to můžete napsat do diskuze pod článkem 😉

Leave a Reply