Je to pár dní od návratu z New Yorku a mojí první návštěvy Spojených států amerických a já cítím povinnost o tom něco napsat. A protože teď často slyším dotazy nejen na samotný New York, ale i cestu do Ameriky jako takovou, rozhodl jsem se článek napsat trochu i jako návod. I my jsme cestou totiž narazili na několik věcí, které jsme v tu chvíli moc neuměli řešit a nějaký takový „polopatický“ návod by se hodil. Pokud jste zkušenými cestovateli, klidně to přeskočte, nebude to pro pro vás nic nového a nebo můžete do komentáře připsat svoje poznatky.

Takže cesta do Ameriky, respektive do New Yorku začíná tím, že si řeknete, že tam prostě chcete. Amerika není Evropa a věřte, že oni si tam nepustí každého, ale pokud nemáte žádný vroubek, nechcete tam nelegálně pracovat, nebo páchat trestnou činnost, máte téměř jistotu, že vás tam pustí. V každém případě musíte vyplnit tzv. ESTA formulář a zaplatit poplatek. Vyplníte online, odešlete a pokud se vám vrátí, že jste schváleni, můžete vyrazit.

Teď je čas koupit letenky. Pokud cestujete v sezóně, dobrou zprávou je, že existuje přímý let Praha – New York – Praha. Pokud ne, bude to s přestupem. Letenky z Prahy se pohybují kolem 10000 Kč, z Vídně jsem viděl let i za 5000 Kč. To už nechám na vás, jestli preferujete rychlost a pohodlí, nebo cenu. Možností je ale více.

Máme ESTU, máme letenku, tak ještě nějaký ten nocleh by to chtělo. Pokud chcete bydlet nějak na úrovni, přichází v úvahu pouze hotel, nebo Airbnb. Doporučuji hotel, protože ceny Airbnb se v New Yorku od hotelů moc neliší a když si vezmu služby, které nabízí hotel, nějak mi to Airbnb nedává smysl. Pokoj si rezervujete přes Bookings.com, v USA se většinou platí až na místě, ale pravděpodobně vám předem z karty strhnou zálohu v ceně jedné noci. Na internetu naleznete spoustu tipů na to, kde přesně v New Yorku bydlet, já můžu doporučit severní část Brooklynu. Proč? Jede sem metro z letiště bez přestupu (kromě přestupu z letištního vlaku – AirTrain), je tady bezpečno, je tady klid, do centra na Manhattan kousek a ceny všeho nižší než na Times Square (které hodně lidí doporučuje jako místo k bydlení, což moc nechápu). Dalším velice doporučovaným místem je Queens, pravděpodobně kvůli krátké vzdálenosti od letiště a nejspíš nižším cenám za ubytování, protože je dále od centra. Už jen kvůli tomu totálně narvanýmu metru, které do Queens jezdí, bych volil jinou lokalitu, ale je to opět pouze na vás a vašich preferencích. Rozhodně ale nechtějte bydlet v Bronxu nebo Harlemu 😀

Až nastane den D, tedy den odletu, je důležité mít  zaplacené cestovní pojištění a platný cestovní pas, bez toho by vám stejně neprošla registrace ESTA, takže ten pravděpodobně máte, ale nezapomeňte ho doma. Jestli rádi nakupujete, kufr si zabalte jen tak nalehko a nebo ho nechte doma, v New Yorku si velice levně pořídíte nový. A vyrážíte. V případě, že letíte s přestupem, nezapomeňte přestoupit 🙂 Pokud jste zatím létali jen po Evropě, nebo třeba na dovolenou do Egypta, bude to pro vás let podobný (jen delší cca 8h do NYC), tak jak to znáte až do chvíle, kdy vystoupíte v Americe. Hned jak vylezete z letadla, zaměstnanci letiště vás rozřadí do jednotlivých front podle toho jestli jedete na ESTU poprvé, podruhé, nebo cestujete na vízum. Možná že to jinde v USA chodí jinak, takhle to bylo v New Yorku na JFK. A teď nastal náš první problém. Před cestou jsme četli o formuláři, který rozdávají letušky v letadle a vyplňuje se ještě na palubě letadla. Mělo by se jednat o jakousi celní deklaraci. Nám nikdo takový formulář nerozdával, takže jsme to neřešili, ale stejně jsme měli takový divný pocit, že nám něco chybí. Pak přišla ta chvíle, ještě než se rozkoukáte, naženou vás do fronty ze které není cesty zpět a ten pocit, když vidíte, že všichni před a za vámi mají vyplnění ten modrý formulář, je nepopsatelný. Prostě panika a zoufalství. Co teď? Navíc se rozhlédnete kolem sebe a vidíte, že na stěnách v celé hale jsou ve stojanech ty formuláře k dispozici. Asi se to fakt mělo vyplnit. Fronta postupuje a není jak se vrátit, nebo se spíš nechcete vrátit a čekat to celé znovu. Odchytili jsme jednoho ze zaměstnanců a sdělili mu, že ten formulář nemáme a jestli je to problém. Odpověď byla v celku ulevující: To nikdy nebudeš potřebovat! Řekl ten muž. Tak k čemu to sakra je a proč to všichni mají kromě nás? To nám asi řekne imigrační úředník až na nás dojde řada a nebo nás bez toho vrátí zpátky na konec řady. No dopadlo to dobře, když jsme se k úředníkovi dostali, zeptal se, zda máme onen formulář, ale odpověď „No“ ho zcela uspokojila, řekl OK. Velká úleva pro nás to mi věřte. Pokud někdo tuší, k čemu ten celní formulář je, když ho nikdo nevyžaduje, napište mi to, fakt mě to zajímá. Zbytek imigračního řízení byla celkem pohoda, skenování otisků prstů, jedno foto a otázky typu proč jsi přijel a jak dlouho tady budeš. A když tohle všechno zvládnete, otevřou se vám dveře do Ameriky 🙂

Cestu do Ameriky jsem za těch pár dnů od návratu popisoval asi už pěti lidem, tak mám pocit, že to bude zajímat i další, snad 🙂

A příště vám napíšu něco o New Yorku.

Sledujte fotky z New Yorku na mém Instagramu č.2 

Sledujte i mou portrétní tvorbu na Instagramu č.1

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Napsat komentář