Lidi se mě často ptají, jak dlouho se věnuji tomu, co dělám. Je to už taková běžná otázka, kterou mi položí téměř každý, koho poznám. Vždy odpovídám, že od dětství, fotit jsem se začal někdy v 7. třídě základní školy a video se přidalo o pár let později. Cesta od ryze volnočasových aktivit k serióznímu podnikání to byla dlouhá. Zanedlouho to budou dva roky, co v oboru podnikám. Za tu dobu jsem podnikl několik kroků, které se opravdu vyplatily a myslím, že díky nim jsem na konci každého roku v černých číslech, navzdory tomu, že je v mém oboru obrovská konkurence a rivalita. Tady je 5 klíčových bodů, které mi pomáhají.

1) Jméno jako značka

Absolutně největší blbost, kterou člověk může udělat je to, že si hraje na něco co není. Člověk by měl být sám sebou a jako podnikatel i umělec používat své jméno, to které máte na občance a samozřejmě na fakturách. Je prostě blbý říkat si “NěcoFoto” a fakturovat jako Jarda Vomáčka. Klienti vás často mohou doporučit dál a věřte, že se to často stává a tím, že nemáte jednotnou značku, vnášíte do toho zmatek. Stejně špatně je, když jste jednotlivec a hrajete si na firmu, agenturu nebo něco podobného, třeba “NěcoProduction” a podobně. Takové názvy používejte, když máte opravdu tým lidí. Mě se vyplatilo být sám sebou, používat své jméno jako svoji značku, jsem díky tomu dobře a nezaměnitelně dohledatelný kdekoliv na internetu, fakturuji pod stejným jménem a když mi někdo píše, nebo volá, tak ví, že to zvednu, nebo odepíšu přímo já.

2) Web

Další nesmysl, který vídám u některých kolegů je zpracování webových stránek. Ty stránky vypadají třeba vizuálně skvěle, ale často jsou bohužel s minimem textu a v horším případě v angličtině, protože to je prostě víc cool. Pokud chcete podnikat v Česku a mít české klienty, musíte mít web v češtině. Opravdu zapomeňte na to, že vás český klient bude hledat pod klíčovým slovem “czech lifestyle photographer”. A je otázkou, zda vás anglicky mluvící klient bude vůbec hledat. Mě se zkrátka vyplatilo vsadit na češtinu, už jen z toho pohledu, že žiji a podnikám v Praze, to dává smysl. Pokud chcete aby váš web nebyl jen pasivní vizitkou, ale aby přinášel reálné zakázky, zamyslete se, kdo je váš zákazník a nejlépe si nechte poradit od nějakého specialisty na SEO. Zapomeňte na cool umělecký web v jazykové mutaci, která nedává smysl. Zapomeňte také na weby poskládané svépomocí – pokud to neumíte. Web na vlastní doméně je nutný základ.

3) Dobré vztahy a profesionalita

Při práci s klientem se určitě vyplatí potlačit své umělecké ego a pracovat jako profík v oboru. Kromě dobře odvedené práce je nutné chodit včas na smluvená místa, trochu dbát o svůj zevnějšek, když jdete na schůzku, nebo třeba fotit významnou společenskou akci, zkrátka být seriózní dodavatel. Na druhou stranu se nesmíte nechat sedřít z kůže, takže když se vám něco opravdu nelíbí, nebo nesouhlasíte s podmínkami, je potřeba to předem slušně a jasně vysvětlit, případně se zkusit dohodnout jinak, ale zapomeňte na arogantní a povýšený přístup, jsme přece profesionálové. Spokojený klient vás vždycky rád doporučí, až se kolikrát budete divit, přes koho se k vám zakázka dostala 🙂

4) Nabízím jen to čemu rozumím

Řekl bych, že takovou typickou vlastností českého člověka je rozumět všemu a umět všechno. Zapomeňte na to. Je opravdu hloupé nabízet něco, čemu vlastně vůbec nerozumíte a věřte, že dříve, nebo později vás vaše neznalost dostihne, pokud chcete brát od klientů peníze, tak určitě. Příklad…potřeboval jsem pro klienta do videa pár záběrů z dronu, v té době jsem měl svůj hobby dron, který by to jistě zvládl, ale protože jsem byl přesvědčen, že létaní s dronem není věc, které bych rozuměl, najal jsem si na tyto záběry profesionálního pilota s licencí a pojištěným dronem. Stejně tak nenabízím fotografování novorozenců, nebo třeba architektury, protože tohle prostě neumím na 100%. Nabízím tedy jen to v čem si věřím, případně požádám o spolupráci někoho dalšího, pokud to zakázka vyžaduje.

5) Nedělám to jen pro peníze

Začal jsem fotit a točit videa pro zábavu, to že jsem se časem vypracoval do pozice podnikatele v tomto oboru nic nemění na tom, že mě to stále baví a když na něčem pracuji, tak se vlastně bavím. Na druhou stranu jsem alergický na řeči typu” Vždyť tebe to baví, to bys to mohl pro nás udělat i zadarmo”. To opravdu ne, kdybych chtěl dělat zadarmo, nemusel jsem si zařizovat živnostenské oprávnění a každý rok dělat daňové přiznání.

Tak to bylo 5 rozhodnutí, podle mě dobrých rozhodnutí, protože výsledky po dvou letech nejsou zlé, nezkrachoval jsem. Samozřejmě jsem udělal i spoustu věcí špatně. Víte co je ta největší chyba? Že jsem nezačal podnikat dříve, zbytečně dlouho jsem to odkládal a hledal důvody proč to nejde.

Pokud se vám článek líbil, sledujte mě na instagramu.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Napsat komentář